Předem informuji, že tento zimní výlet byl připraven Adamem z AHA.teamu, jako jakási odměna od ochranářů za vykonanou práci při udržování ekologických poměrů v CHKO Brdy, které v poslední době pravidelně navštěvuji. Jednalo se o první brdské CITO - Brdský úklid koncem září, kterého jsem se s Aničkou zúčastnil a CITO - Valdek na začátku listopadu, což jsou dobrovolné akce pořádané samotnými keškaři.

  Je to trochu paradoxní situace, protože jako dlouholetý horolezec a činovník přiznávám, že jsme vnímany ochranou přírody jako určité riziko pro přírodu a to i v Brdech. Z druhého opačného pohledu my horolezci jsme s ochranou přírody vždy v konfliktu střetů při vyjednávání podmínek pro provozování horolezecké činnosti v chráněných územích. Optimální stav by nastal v případě, kdy by lezení v chráněných území bylo dobrovolně neprovozováno ze strany lezců, ale to je utopie, která nikdy nenastane.

  Podle nových zpráv z tábora ochranářů a jejich první kroky(přidání informací o zákazu lezení v Brdech na webu v databázi Skalní oblasti ČR) tomu odpovídají, že návštěvy brdských lezeckých útvarů budou stále více složitější. V únoru 2017 bylo vydáno MŽP povolení k horolezecké činnosti do 31.12.2027 na Mrtnické skále/Neřežínské skále, kdy se jedná o 3cesty v SZstěně +14 výstupů v JZstěně a zakázáno lezení na největším skalním útvaru Středních Brd - Jindřichově skále a na skalním útvaru Klobouček tvořeného mrazovým srubem s impozantní samostatnou věží.

  Obě lokality se nacházejí na území II.zóny ochrany přírody a budou mít statut zvláště chráněných uzemí(PP a PR), protože mají geomorfologickou a biologickou vyjímečnost. Není to optimistická vyhlídka pro lezce a já osobně jsem Klobouček navštívil v létech 2004, 2005 a roku 2006 s HonzouM a PetremK a pár cest jsme tam společně vylezli. Jen čas ukáže, zda CHKO Brdy bude ochráněna před daleko větším nebezpečím, než je provozování horolezecké činnosti v Středních Brdech, ale zpátky k akci. Na hřebenu Jinecké hřebeny je archivována keš Dopadová plocha, kterou mám odlovenou v roce 2015, takže pro nás nebyla cesta tak neznámá a věděli jsme co nás v následujících hodinách čeká.

  Při výstupu na vrch Koníček(667m), kde je na skále umístěna i VK, jsme prošlapávali zasněženou stopu a po hřebenu se dostali k vojenským pozorovatelnám, které sledují oblast dopadové plochy Brda, kterou i nadále AČR využívá. Na zpáteční cestě severními svahy Hřebenů jsme minuli místa, kde se nacházely milíře a docela velké skalní útvary(slepencové mrazové sruby), vyslechli odborný výklad a vrátili se už za soumraku na okraj lesa a rozloučili se s tím, že příště zase něco podobného podniknem i v příštím roce.

  Při zpáteční cestě jsme navštívili a mohu doporučit restauraci a penzion EŠKA v Jincích, který patří pod Rodinný pivovar Vilém s velkou nabídkou rozličných druhů piv.

                                                                                                                                                 zapsal  Venca