Jdi na obsah Jdi na menu

        Cyklodovolená na náhorní  plošině Vercours  - Die 21.6.- 30.6.2013 – Pavel a Míša

Mělo by člověka varovat, že na rozdaných trasách výletů jsou u map uvedené tabulky se 64km jako dlouhá trasa? ANO!

Malé městečko Die, ležící v údolí řeky Drome, vypadá jako z pohledu, který někdo zapomněl poslat před 100 lety. Kamenné budovy, most, kostel, křivolaké uličky a památky na Římany zvou k procházce po pěší zóně v historickém centru.

img_1747.jpg

Kolem centra už jen obchoďáček, vinné sklepy zdejší speciality Cleret de Die (Pavlovi chutná, je to sladké šumivé víno) a něco málo rodinných domů, rozstrkaných po úbočích. Kopce kolem vypadají jako Krkonoše, jen častěji koukají mezi stromy skály a pasou se ovce.  Původní záměr odpočinkové dovolené se staršími cyklisty se evidentně nenaplní, ježdění na kolech tady nebude zadarmo. Přiznávám, že jsem měla tušit, že když to baví Pavla, bude to něco jako výcvikový tábor vojenských jednotek říznutý horskými etapami Tour de France.

Trasy výletů připravoval bankovní úředník podle mapy, ale už je otestovala parta, která jela vloni. Počasí bylo ale jako naprogramované, žádná vedra, která by nás ve stoupáních po úbočích kopců usmažila a déšť přišel až v momentě, kdy jsme nastoupili do autobusu na cestu domů.

img_1632.jpg

Jinak velmi příjemných cca 20-25 stupňů, slunečno nebo polojasno, docela protivný vítr v údolí, který vždycky foukal proti, ale naštěstí bylo naplánováno hodně stoupání do kopců na nejrůznější horská sedla, kde člověku vítr nevadí a rychlost stoupání v serpentinách nemá šanci negativně ovlivnit. Je ale třeba dát pozor při klesáních v otevřené krajině, aby poryv větru člověku nevyškubl řídítka. Ale každé dlouhatánské stoupání je náležitě odměněno nádherným a dlouhým klesáním, celkový dojem umocňují velmi kvalitní povrchy silnic a také vynikající značení, takže roztrhaným skupinkám nehrozí významné bloudění.

Náhorní plošina Vercour je stejně zavádějící výraz jako mateřská dovolená či rekreační chalupa. Autobusem z Die v údolí je to asi 4km stoupání a potom asi 16km serpentinami po skalním úbočí na Col de Rousset.  Odtud je krajina skalnatá s vysokými stěnami a hlubokými roklemi, hluboko zakousnutými řekami a úžasnými sceneriemi, ale určitě ne plochá.

img_1679.jpg

Ne nadarmo byl asi Grenoble, ležící pod touto náhorní plošinou, dějištěm zimních olympijských her v památném roce 1968, kdy Jiří Raška získal první zimní zlatou OH medaili, čeští hokejisté porazili Rusy a získali stříbro a Hana Mašková vykrasobruslila bronz. Přiznávám, že v nejchladnějším dni naší dovolené (Col de Rousset 9°C, když jsme se měli odlepit od autobusu) jsem na nikoho z těchto úspěšných sportovců nemyslela, když jsem s nohama rudýma chladem šlapala na několikáté horské sedlo, abychom se dostali k úžasné vyhlídce na Comb Laval – po silnici, vedoucí po úbočí skály, s častými tunýlky, s fantastickými panoramaty („Říkám, co říkáš tomu panorámatu? Je to žrádlo.“) a příjemnou partou lidí kolem sebe. Velikou výzvu – stoupání na Col de Rousset pokořil z celé skupiny 21 cyklistů Pavel jako jediný - za 100 minut, poslední den po kratší vyjížďce. JE TO BOREC, což uznali i ti nejnadšenější z party.

img_1663.jpg

Přiznávám, že jsem před odjezdem doma na mapě měla podobný záměr, ale moje odhodlání nebylo v porovnání se skutečností dost silné, abych se tam vydala. 

Závěr: Úžasný zážitek, fajn parta, krásné počasí, pestrá a členitá krajina.

Die – cca 4500 obyvatel,  351 m n.m., Col de Rousset – 1254 m n.m., Col de st. Alexis 1222 m n.m., Col de Font Payanne 1412 m n.m., Col de la Chau 1337 m n.m., Col de la Machine 1011m n.m., Col de Carri 1202 m n.m.,  Col de Penne 1040 m n.m.

 

Náhledy fotografií ze složky Francie na kole 2013