Jdi na obsah Jdi na menu

Prosecké skály

 Z horolezeckého pohledu pískovcových skal na území hlavního města Prahy moc není, jsou nízké, solivé, pro lezení téměř nepoužitelné a to málo je většinou v chráněných objektech.

Obrazek

Prosecké skály byly vyhlášeny chráněným přírodním výtvorem (PP vyhl. NVP č.5/1968Sb.) v roce 1968 s rozlohou 2,3 ha a tvoří je druhohorní cenomanské pískovce české křídy, kdy spodní částí je usazenina dna sladkovodních jezer a horní je mořské dno. K J orientované roztroušené skalky jsou silně devastovány lidskou činností a nachází se zde větší množství přírodních i umělých jeskyň, které vznikly ruční těžbou bílého, kaolinického, rozpadávajícího pískovce peruckých vrstev.

Obrazek

starší foto obnažených skal

Obrazek

ten samý pohled v současnosti 

  Jelikož jsem místním rodákem, tak tento podzemní systém, který v tu dobu nebyl zajištěn jsme na začátku 60.let, kdy se připravovaly inženýrské sítě pro výstavbu tzv.Severního města, náležitě prolezli. V nejrozsáhlejším důlním díle Močálka, kde i profesionální pracovníci uranového průmyslu, kteří zde tehdy dělali přípravné práce, měli vzhledem k spletitosti chodeb problémy s orientací jsme procházeli hodiny a určitě se jednalo o patrové podzemí v rozsahu několika km.

Obrazek

Podzemních pískoven je více, ale v České republice je Prosecké podzemí nejrozsáhlejší nebo alespoň jedno z nejrozsáhlejších. V současnosti se jedná o veřejné zpřístupnění této lokality, které by stálo nemalé prostředky, ale podle odborníků je to jediné řešení, jak tuto lokalitu do budoucna zachovat.

                                                                                                                               střížkovský rodák VencaObrazek

 

Náhledy fotografií ze složky Prosecké skály

Komentáře

Přehled komentářů

Dědek - Pískovcové skály na Praze 9

Něco na doplnění: jsou pověsti, že podzemní systém chodeb na Střížkově a Proseku byl v dávných dobách spojen s kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Jinak tento podzemní systém měl za následek, že některé panelové domy na Proseku začaly být nestabilní a musely se zpevňovat.
Mimo těchto skalek jsou na Praze 9 ještě jedny, ve Vinoři. Za zdejším chovným rybníkem jsou pískovcové skalky o výšce cca do 10 m, které nejsou v žádné rezervaci. Když jsem bydlel ve Kbelích, tak jsem je v hojné míře navštěvoval, protože mi poskytovaly výbornou přírodní lezeckou tělocvičnu.

mato - Re: Pískovcové skály na Praze 9

ahoj, ako je to teda s tymi Vinorskymi skalami? v ktorej casti sa da liezt? je to tam vobec povolene? do Vinore som sa pristahoval len tento rok a taketo treningove lezenie hned "za domom" by som uvital :)

Dan - stav Vinořských skalek

Když jsem poprvé dorazil do Vinoře, vůbec jsem nevěděl co od toho mám očekávat. Jen jsem věděl, kde se asi tyto skalky nacházají a jak jsou zhruba vysoké. Ovšem když jsem je poprvé spatřil, byl jsem příjemně překvapený, co se může v této oblasti poblíž mého domova vyklubat za příjemný tréninkový terén. Jak tyto sklaky vypadají se dá dohledat na internetu, časem také něco nafotím a šoupnem to sem na web. Podle mne tyto skalky nejsou vyšší jak 8 metrů. Na jednom skalním útvaru se dokonce nachází kruh. Stav pískovce je místy poměrně tvrdý a dobře drží (nedrolí se). Ovšem v místech kde je po celý den stín a vlhko je lezení nemožné z důvodu mechu a nepříjemného porostu. Jeden z problémů je, že v tomto okolí není zrovna čisto, místy se povalují střepy a tak je dobré si před lezením prohlédnout dopadiště v případě nepříjemných pádu. Jinak do této oblasti teprve začínám jezdit (byl jsem zde dvakrát) a budu tam jezdit jak jen to půjde :D

Tom - Re: stav Vinořských skalek

Jezdíte tam ještě ? Jako Letňaňák bych trénink. skalky uvítal. Párkrát jsem tam byl a asi by to chtělo údržbu. ....střepy ve spare nic moc

Venca - Re: Re: stav Vinořských skalek

Po pravdě řečeno ne, když už na písek, tak je to vždy sváteční výjezd většínou někam do Českého ráje.

dan - skalky

ted sem byl v tech chodbach je to celkem velke ale nikam se nedostanete je tam spoustu rozcesti a chodeb ale vzdy dojdete na stejne misto na nekterych mistech se musite i plazit a na jednou miste sou dalsi vratka ktera sou zamcena

Jarda - Pověsti

Venco, přesně jak říkaš, není možné, aby tak dlouhá chodba existovala z objektivních důvodů (viz tvoje geologické vysvětlení). Já jsem se o tom zmiňoval proto, že některé prameny o těchto pradávných pověstí se zmiňují. Ale pověst je pověstí. V některých příbězích se hrdinům přisuzují nadpřirozené, až pohádkové vlastnosti, což nebyla pravda. Totéž si myslím, že platí o tom propojení.

Venca - Další upřesnění

Další upřesnění: na území Prahy 9 je těch "pískovcových skalčiček" rozhodně více, Andrej by určitě přidal pískovcový terénní zlom v Horních Počernicích v ulici s příznačným jménem - Prachovská. O tom v jakém stavu jsou pískovcové skalky ve Vinoři by mohl podat Dan, jelikož tam chodí trénovat.
A ještě k té pověsti o souvislém podzemním spojení Proseka se Starou Boleslaví, kdy toho bylo dost napsáno a prozkoumáno, ale vše s nulovými výsledky. Délka takového díla by byla kolem 20km a musela by překonat nestabilní pískovcové podloží Labe a tak dlouhé chodby se nevyskytují ani u významných hradů. Zřejmě pověst vznikla v souvislosti se starou poutní mariánskou cestou (zachovány kapličky) ze Staré Boleslavi přes Prosek do Prahy. Jesliže je pověst ještě starší, tak by se jednalo o spojení s basilikou sv.Václava založenou Břetislavem I. roku 1042 na jejím místě se nacházela románská krypta sv.Kosmy a Damiána, kde byl údajně zavražděn sv.Václav.