Máme tu 24.1. a jak jsme se domluvili na 1. slanění na Holém vrchu, vyrážíme na přechod Krkonoš. Odjíždíme z Černého mostu autobusem do Harachova v 6:45 a krásném počtu 12ti lidí. Z toho 6 oddílových - Pinďa, Eva, Kamzík, Pexeso, Péťas a Dan a 6 kamarádů Pavel S., Adam, Kuba, Honza, Míša a Johanka. Na místo dorazíme kolem deváté hodiny ranní s mírným zpožděním. Na nádraží obsadíme většinu laviček a začínáme s přípravou na cestu. Každý si volí po svém, někdo svačí, někdo upravuje oblečení, já beru návleky na nohy, hůlky do ruky a hurá do terénu. Vyrážíme směr Krakonošova zahrádka kam jdem společně v menších skupinkách. Na místě se dělíme na dva týmy, na pěší a běžkaře.

                         Lehce se osvěžíme a pokračujeme směrem na Labskou boudu, po cestě se začínáme místy bořit až po pas, tak musíme vytáhnout sněžnice. Půjčil jsem si MRSka a nemůžu si stěžovat na jejich lehkou váhu a funkčnost, jedinou vadu na kráse měly tu, že byly zpuchřelé přesky a dvě jsem při dotahování utrhl. Mým zachráncem byla Eva, která mi zkušeně z vlastních zdrojů nabídla provázek a já si mohl vyrobit tkaničky. Kolem dopolední dorazíme na Labskou boudu, kde využijeme místní bufet. Někdo dává rychlé pivko, já třeba polévku za pade. Máme opravdu krásné počasí, téměř jasno, teplota kolem bodu mrazu, vane lehký svěží větřík, vytahujeme optiku, opalováky a mažeme tvářičky. V údolí směrem na Českou i Polskou stranu vidíme inverzní počasí, mraky jsou tam na sobě hodně nalepené a nemají kam utéct. Fuj fuj, jak tady nahoře máme krásně.

                                        Z Labské boudy jsem posilněný dobrou polévkou a nabírám neskutečné tempo a trhám se od party, volím lehce delší trasu přes Martinovu boudu, zbytek party jde přes Vysoké kolo, Velký Šišák a setkáváme se na rozcestníku v Sedle nad Martinovkou. Pokračujeme směrem přes Mužské a Dívčí kameny na Špindlerovku. Čeká nás dlouhá trasa bez přestávky po Stříbrném hřebeni až na Luční boudu, kde se plánujem chvilku zdržet a setkat se se skupinou běžkařů. Cestou jsem podcenil mokré ponožky i když vím co to udělá za neplechu, ale nechal jsem to být a to byla velká chyba. Po pár kilometrech a neúnosné bolesti jsem se rozhodl jít do suchého a vzkutku bylo na čase. Paty nebyly zrovna v top stavu. Než jsem se převlékl což trvalo nějakou minutku a parta mi za tu dobu pěkně poodešla, měl jsem co dohánět. Zhruba po půl hodině se setkáváme a na Luční boudu dorážíme společně, kde potkáváme druhou bandu, kteří doplňovali tekutiny z místního pivovaru Paroháč. My jsme doplnili tekutiny a pochutiny z vlastních zdrojů a po krátké pauze vyrážíme přes Luční horu, památník obětem hor a Výrovku za čelovek na Dvorskou boudu, kde nás čeká večeře, sprcha, pivko a měkká postel až na dva borce Kubu a Adama, kteří se rozhodli spát ve stanu. Dorážíme vyhladovělí ve zdraví kolem sedmé večerní, vyfasujeme klíče od pokoje a mažeme se ubytovat. Po večeři se u piva a Tatranského čaje domluvíme na nedělní trase.

                                       Ráno vstáváme do úplně jiného počasí než v sobotu, foukalo, sněžilo a byla mlha. Jdeme zpět na Luční s tím, že kompletně zdoláme Sněžku a pak se rozhodneme jak na tom budeme se silama a kam půjdeme na autobus. Cestou se polovina z nás rozhoduje, že to na Sněžku nevidí a od Luční to otáčí zpět a vybírají trasu někudy kolem Černé hory. Já, Pinďa, Eva, Míša, Pexeso, Pavel na Sněžku vyrážíme a děláme dobře, počasí nebylo tak extrémní jak jsme čekali a výstup byl bez komplikací.

                                     Zastávku na oběd plánujem na Růžovohorkách, kam dojdeme poměrně dost rychle, protože se kloužeme po sněhu ze Sněžky dolů v úplném bezvětří. Dal jsem si gulášek s pivem v chatě plné čarodějnic, naštěstí přežívám, jen mě druhý den potrestaly extra pálivé chilli papričky. Po obědě objednáme místenky do autobusu a vydáme se na cestu do Velké Úpy. Za sobotu mi telefon ukazuje 29 km a neděli 18 km což považuji za velmi slušný výkon a povedenou oddílovou akci.

Díky za pěkný víkend,                                                                           článek vytvořil boss Dan